Odmaturováno

31. května 2018 v 7:55 | Lenny |  Kecy kolem maturity
Právě jsem se vzbudila po velmi úspěšném dni. O pocitech štěstí se ale mluvit nedá. Snad mi ještě nedošlo, že jsem to vážně zvládla a nadšení teprve přijde. Hlavně si ale stále přehrávám celé dopoledne a hlavně chyby, které jsem říkala. Několik věcí mi došlo až teď. Na jiné myšlenky se soustředí těžko.

Otevřela jsem jedinou nepřečtenou knížku, co doma mám, Antoine de Saint-Exupéry, Kurýr na jih, Země lidí. Jméno jedné postavy mi připomělo naší učitelku, město Toulouse zase impresionistického malíře Toulouse Lautreca a popis vln na moři konkávní a konvexní prvky baroka, Casu Milu od Gaudího a schody v knihovně Laurenziana od Michelangelo. To vše asi na čtyřech stránkách. Pokraččovat se mi nechce.

Nejen proto si chystám půjčit nějakou bláznivou fantasy knížku, díky které se dostanu do jiné reality. Nejdřív si ale prostřednictvím článku zkusím srovnat myšlenky.

Posledních pár měsíců ve škole bylo pro mě náročných. Někteří učitelé nebyli ochotni trochu zvolnit, tak jsme zvolňovali sami :D Do školy jsme si nosili knížky ze seznamu k maturitě, zpracované otázky na učení a výklady šly mimo nás. Spočítali jsme si průměry známek, abychom se "nesnažili zbytečně" a už jsme byli myšlenkami u maturity.

Svaťák jsme měli 5 týdnů, v 1 z nich byly didakťáky a slohy. Jako asi každý jsem si propočítávala, kolik otázek denně musím udělat. Přemýšlela jsem o nějakém plánu, který byl zpočátku optimistický. Kdybych ho dodržovala, tak strávím učením každý den jen pár hodin a všechno stihnu.

Nic takového se ale nestalo. První 2 týdny jsem si prostě dělala čárky u otázek, kterým jsem se věnovala. Nechtěla jsem se nutit například do dějin umění, když jsem měla nápady, co si napsat k otázkám z angličtiny.

Z takto plánovaných 2 týdnů už ale byly 4 a začalo mi téct do bot. Znova jsem propočítávala a čísla , počet otázek na den, byla hrozivá. Panika. Každou otázku jsem měla zpracovanou (poslední jsem dodělávala 2 dny před zkouškami), z jazyků na 1 nebo 2 papírech, díla k maturitě také každé zvlášť a navíc papír s informacemi o autorech a kontextech. Co všechno jsem měla k dějinám umění by vydalo na samostatný článek.

Měla jsem 2 hodiny týdně ve třeťáku a ve čtvrťáku. Dostávali jsme texty k jednotlivým otázkám, hromadu obrázků na poznávačku a další doplňující informace, například články. Do toho všeho jsem si dělala poznámky, někdy dost narychlo, a proto hrozilo, že bych jim později nemusela úplně rozumět (což se stalo). Proto jsem se snažila dát všechno dohromady a přepisovala jsem si všechny otázky do sešitů. Nakonec sem popsala 2 velké 100stránkové. Bohužel nezbyl moc čas se z nich učit :D :D

Poslední týden jsem si ze všeho udělala "potítka", jednoduché osnovy se zásadními informacemi. Ty jsme si prošla den v úterý a vzala jsem si je s sebou na přestávky mezi zkouškami (20 - 50 minut dlouhé).

Den předem jsem se učila úplně nejvíc. A kdybych měla poradit sama sobě v minulosti na začátku svaťáku, jestli si dělat plán nebo to dělat stejně, tak vážně nevím. Ten pocit bezmoci a paniky, že prostě nestíhám a myšlenky na záření v září byly nepříjemné. Ale vlastně jsem ráda, že jsem tomu tolik časi nedala a nějak moc jsem se nedrtila. Všechno jsem vnímala pasivně a podvědomě a nejspíš se mi to uložilo dobře, protože známky mám uspokojivé :)

Pár dní před dnem D jsem panikařila, nejvíc kvůli dějinám. Věděla jsem, že bych nezvládla samostatně mluvit ani pár minut, nepamatovala jsem si jména umělců, staveb ani roky a znaky jednotlivých směrů mi často splívaly. Cestou do školy jsem si uvědomila, co se dělo, že jsem se vážně nedokázala donutit se učit a že už tam vážně jedu a je možné, že třeba budu bojovat, abych vůbec prošla... Navíc jsem věděla, jak dopadli ostatní, psali jsme si o tom, s jednou kamarádkou jsme si i volaly a věděla jsem spoustu podrobností, které mě spíše zneklidňovaly. Maturovala jsem třetí den dopoledne, čtyři skupinky přede mnou to vládly. Nechtěla jsem být jediná, co to nedá.

Pokračování brzy :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 31. května 2018 v 16:16 | Reagovat

Ale tak hlavně jestli jsi to udělala. Tón článku mi říká, že ano, i když je psaný dramaticky. :-)

2 Heaven Heaven | Web | 31. května 2018 v 16:43 | Reagovat

Taky jsme ve škole většinou polevili, třeba z matiky :D nakonec trojka na vysvědčení nikoho nezabila :D Úplně se v tom vidím :D jeden den jsem v klidu a v pohodě a další přišla panika, že to nezvládnu. Nakonec to bylo všechno v pohodě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama