Květen 2017

Posledních pár hodin - Nemocnice, Den 0

30. května 2017 v 12:11 | Lenny |  Deníček
Na nějakou dobu se rozloučím se svojí postelí, s rodiči, pohodlím a dostatkem jídla. Pokusím se udržet si nešpatnou náladu, zůstane se mnou notík a vrátím se zdravější.Bude to pro mě zkouška. Jestli uspěji, budu na sebe hrdá. A když ne, budu doufat, že další pokus už nikdy nepřijde.
Píši o pobytu v nemocnici a operaci. Přesně to mě totiž čeká. Už tento a další týden. Když to aspoň trochu půjde, chtěla bych seobčas pochlubit s tím, jak to zvládám :)
Momentálně probíhá psychická příprava. Tušila jsem, že to jednou budu muset podstoupit, ale konkrétní termín znám od čtvrtka. Tou přípravou rozumějte snahu se nezbláznit, nemyslet na to a nenervovat se. Čas ale utíká a den D se blíží. Připravuji se samozřejmě fyzicky, což rozebírat nechci, a vymýšlím co s sebou, co budu dělat, pokud zrovna nebudu spát. Sháním zajímavé knížky a domluvila jsem si i nějaké navštěvy na dbu, kdy snad budu schopná si je užít.
Nebyla bych to já, kdybych si nezjišťovala informace, co mě čeká. To obsahuje i věčně vyprávání se u kamarádky, která studuje medicínu.
Takže vlastně popírám to, co jsem napsala o mé nervozitě. Včera to na mě padlo. Nejvíce se bojím těch pár minut před operací a pak bolesti po operaci. Snažím se nepřipouštět, že by mohly nastat nějaké komplikace, třeba s uspání, to je fakt noční můra...
Jsem smířená s nevolností a únavou. Budu se ale snažit z toho co nejrychleji dostat, protože si chci sama dojít normálně na záchod a začít normálně jíst co nejrychleji, protože si nemůžu dovolit zhubnout. Už teď jsem na 50 kg a níž se mi nechce.
Hledám zajímavé knížky a seriály. Nechce se mi ale nic stahovat, takže spoléhám na nemocniční wifi a píssničky uložené v mobilu. V něm mám i nějaká rezervní data. Více bych ale chtěla číst. Mám tu připravené tři knížky a mamka mi po pár dnech snad donese další :)
Uvědomuji si, že můžu hledat a ptát se jak chci, ale realita bude jiná, protože každý je samozřejmě jiný a hojí se jinak. Na druhou stranu aspoň tušit, co mě čeká při předoperačním vyšetření a jak probíhá den před operací se určitě hodí.
Doufám, že se pořádně vyspím, vyžebrám dost léků proti bolesti a že budu mít štěstí na fajn spoluležící a příjemné sestřičky a lékaře :)

Na čem opravdu záleží?

29. května 2017 v 14:44 | Lenny |  Zamyšlení

To jsem taky ležela na sluníčku, pomalu upadala do mdlob z horka a zamyslela jsem se, co by se mi hodilo sem napsat. K nějakému oživení a určitě nárustu návštěvnosti by blogu prospěly články třeba o politice, v čele se Sobotkou a Babišem, dalším teroristickém útoku nebo Kajínkovi. Za pár slov by určitě stála i Kazmova poslední One Man Show. Končí maturity, mně bude čekat příští rok a po tom, co jsem se na ně byla podívat, bych se měla pomalu začít připravovat...

Neříkám, že se k ničemu z toho nevyjádřím, ale jsem ochotná si nechat ujít nějaký ten hype a v klidu a po svém budu psát o něčem jiném :)

Ještě vleže na dece jsem otevřela oči, obrazně i doslova a napadlo mě téma toho, jaký vliv na nás mají všechny ty výše napsané novinky, často jen titulky nebo krátké reportáže v různých médiích. Zůstaňme u politiky. Nemám dobrý pocit z toho, že jsme krmeni tím, jak na sebe nějací joudové házejí špínu. Nás (obecně lidi) to ale zajímá, šíříme to, přemýšlíme, kdo je ten špatný a dobrý...

Ve skutečnosti by ale neměla demise žádný vliv. Možná někdo na základě toho změní svůj postoj a názor, ale ve volbách to poznáme jen minimálně. Jako vždy se politika trochu zamíchá, ale velkou změnu nečekám.

Změny ale časem přijdou. Mám takovou svoji teorii, která asi nebude nijak výjimečná... Všimla jsem si, že když přijde nějaká aféra v politice, jeví se mi později jako uměle vytvořená, aby zakryla něco závažnějšího. Například po tom, co Zeman řekl v rádiu pár slov sprostě, vyplynula na povrch spolupráce s Čínou.

Po celém světě se toho děje strašně moc, dobrého i šptného, důležitého i nezajímavého. Není v lidských silách o všem vědět. Ale podle čeho "se vybírá", co nás zaujme? Jsou to ty vtipné věci? Nebo záleží na tom, odkud se o nich dozvíme? Nebo je to celé o náhodě? A jak bychom to mohli ovlivnit, jestli vůbec?

Média tvoří lidé. Lidé jsou všude a mohou za všechno (mně samotné to připadá dost pesimistické, omlouvám se :D). Něco se s nimi stane, často kvůli jiným lidem. A kdo o tom napíše a kdo si to přečte? Lidé. Takže snad nejsou spory o tom, že na to, čím vždy pár dní žijeme, mají vliv lidé.

Koukala jsem na záznam "přednášky" Filipa Horkého. (Spolupracuje s Veselovským a Drtinovou v DVTV) Ano, je zvláštní. Ale když si zvyknete na jeho projev, určitě uznáte, že je jeho pohled na média zajímavý. Vysvětluje tam, jak si nechává svým mobilem filtrovat novinky a jak s nimi dál pracuje. Předpokládám, že o tomto světě leccos víte a video určitě stojí alespoň za rychlé "proskákání" :)

Sama nevím, k čemu jsem se chtěl dostat. Určitě vyjádřete svůj názor na to, co a proč na nás má vliv a co bychom s tím mohli dělat.

Tak znova

20. května 2017 v 20:04 | Lenny |  Deníček
Ne, už mě nebaví po každých pár týdnech psát, jak to tu zase rozjedu a vymlouvat se na nějaké věci, které mi bránily občas něco napsat. Jen pár takových slov a rozepíšu se o novinkách, slibuju :) Nebo takhle - vrátil se mi opravený notík a beru to jako znamení. Znamení k dalšímu psaní, pohodlnější práci nejen do školy a jednodušší skypování.

Začneme třeba tou prací. Asi před rokem jsem odpovídala na spoustu nabídek práce, psaní reklamních článků a nějaké překládání. Moje úspěšnost, tedy odpovědi od inzerentů, byla minimální, ale nevzdala jsem to a před pár dny jsem získala svoji první oficiální pracovní smlouvu. V 18 letech už byl čas :) S těmi reklamami a recenzemi to vůbec nedopadlo, jen málokdy se ozvali a hlavně mi to vůbec nešlo. Psát neupřímně a to, co musím asi nebude pro mě. Ale překládání je moc fajn, zatím jen jednoduché, ale potřebuji zkušenosti a nějaké reference. Jde o překlad z angličtiny do španělštiny, takže mi chvlku trvá, než přepnu myšlení a v podstatě většinu času koukám do slovníků, protože si nedovolím psát něco neověřeného, ale za ty peníze to stojí. Navíc je to všchno v klidu domova, klidně i v poteli s čajíkem a puštěnou hudbou. Jediné, co mi trochu vadí, je nárazovost. Z ničeho nic mi přijde mail a za určitou dobu musí být hotovo. Naštěstí jsem celkem schopná v plánování času :) Jo a chystá se něco hodně zajímavého, ale nemůžu o tom mluvit, natož psát na internet. Jestli všechno vyjde, určitě se pochlubím.

Škola je masakr. Od září čekám, až se do toho dostane a najednou si uvedomím, že je květen. Mám pocit, jako bych se ani nezačala a je konec. Podle toho taky vypadají moje známky... Mám takový zlozvyk, že hodně myslím na budoucnost a říkám si, že za půl roku bude všchno fajn. Nejsem ale schopná si užívat přítomnost. Teď mám více času než obvykle, takže čtu, dělám, co mě baví a hecuju se k učení.

Co se týče mého blogu, nechci raději nic slibovat, ale přibližně za dva mšsíce bych měla mít námětů na psaní až nad hlavu. 15. července totiž pojedu na 8 dní na Slovensko. Bude tam letní škola esperanta. Něco jako tábor pro dospělé se třemi hodinami výuky denně, hromadou výletů a hlavně zajímavých lidí z celého světa. Vážně nepřeháním, dostala jsem se k seznamu účastníků, ze 130 lidí je z Česka a Slovenska méně než polovina. Lidé přijedou a přiletí z Polska, Ruska, Rumunska, Belgie, Nizozemí, Dánska, Anglie, Maďaarska, ale i z JAR, USA nebo Ghany! :) Překvapivě nejvíce je tam lidí Itálie a Španělska. Jsem celkem optimistická, na facebooku jsem v kontaktu se čtyřmi kluky (holek se tam moc nechystá) a všichni jsou fajn :) Očekávám příležitost mluvit s rodilými mluvčími ruštiny a španělštiny, nejen angličtiny a esperanta. Zárověň bych ale mohla mít čas i sama pro sebe. Kromě těch vyučovací hodin si budu moct dělat, co chci, Už předem vím, že se všech naplánvaných výletů nezúčastním. Jednak kvůli ceně, 30 euro za ZOO a prohlídku zámku?! Pak kvůli mé poněkud introvertní povaze a třeba i kvůli blogu :) O mých zážitcích se určitě dozvíte! :)

Teď k tomu skypování. Jeden z těch kluků-esperantistů je víc fajn, než ti ostatní, jestli mi rozumíte :) Je hodně zvláštní, nikdy jsem nikoho podobného nepotkala. Je trošku sluníčkář, rád se beví o smyslu života.... :D Učí angličtinu, protože podstatnou část jeho života strávil v Anglii a jde mu lépe než čeština, za což se mu trochu směju, protože jsem zvyklá, že se bavíme v esperantu a když zašišlá něco česky, zní výžně vtipně :D S trochou štěstí se uvidíme ještě před SESem, moc se těším.

Narazili jsme spolu na test osobnosti v angličtině, v češtině. Vyšlo mi, že jsem INTJ(stejný výsledek jsem měli asi v mých 12 letech) a z toho plynou dvě pro mě celkem důležité věci... Začneme tím horším, abychom skončili pozitovně. Přečetla jsem si charakteristiku a typické vlastnosti a pak jsem narazila na článek, že chování INTJ je velmi podobné některým formám autismu. To mě dost rozhodilo. Vím, že jsem trochu divná :D Ne, vážně, uvědmuji si, jak se ke mně chovají lidé, co si o mně myslí a moc dobře vím, jak je vnímám já... Jestli vás to zajímá, proklikněte se k více infromacím přes odkazy nebo dejte vědět tady v komentářích a můžu se o tom trošku rozepsat :)
Ta pozitivní věc je, že K. (ten kluk) si ten test dělal taky a taky na něj výsledek sedí. Vyšlo mu ENFP, což je prakticky právý opak mě. Tyto dva typy se k sobě ale hodí a tenhle obrázek mi udělal obrovskou radost, vážně jsme se zasmáli. Protože já (vpravo) nemám moc často ráda, když se mě někdo dotýká. Ten výraz sovičky poznávám... :D


K. je pro mě přesně ten vysněný, ideální týpek, se kterým chci trávit čas. A navíc je to esperantista, takže nemůže být špatný člověk :) (Takhle to fakt beru)

Doufám, že se taky máte fajn, pochlubte se do komentářů :)