Bude ze mě lingvák?

17. února 2017 v 22:13 | Lenny |  Zamyšlení
Strašně rychle a jednoduše se pro něco nadchnu a pak novému zájmu obětuji prakticky všechno. S trochou štěstí nejde o stupidní seriál, ale třeba užitečný koníček... O angličtině jsme dělali poslech, byl tam rozhovor a chlapík se představil jako profesor lingvistiky. V tu chvíli jsem si řekla, jo, budu lingvák! Pak jsme rozebírali zajímavé fráze a slova a já přesně věděla, co učitel řekne, strašně mě to bavilo.

Tak nějak k jazykům inklinuji už delší dobu, ale teď si uvědomuji, že jejich studium by bylo vážně fajn a upřímně mě nenapadá žádný zápor, nic, co by mě mohlo odradit. Ráda říkám, že jsem začala číst ještě před tím, než jsem šla do školy. Je to možné, ale ty dvě, pro mě legendární, knížky jsem pravděpodobněji přelouskala až o prázdninách po první třídě. Faktem ale je, že číst jsem uměla. Mám starší sestru a jak to tak bývá, mladší se chtějí vyrovnat těm starším. Koukala jsem, jak dělá domácí úkoly a vadilo mi, že neumím to, co ona. A tak jsem si prošla základním "kurzem", nechala jsem se naučit písmenka a pak jsem začala žít :D Psala jsem, pamatuji si, jak jsem skládala slova. Třeba AUTO ale podle mě mělo písmen pět, ještě mezi U a T jsem tam něco slyšela, ale neviděla.


Ve škole byl samozřejmě problém, že mám jiný systém než učitelka, takže mi trvalo si zvyknout a rozhodně jsem nevyčnívala tím, že jsem nějak moc dobrá… Ve třetí třídě přišla angličtina. Učili jsme se jí strašně pomalu, fakt nuda. Pamatovala jsem si spoustu slov, která jsem jen viděla nebo zaslechla, ale učitelka tím nebyla zrovna nadšená. Na základce mě bavila matika, hlavně logické příklady a jazyka jsem si celkem dlouho nevšímala. Měla jsem i období, kdy jsem odmítala číst. V sedmé třídě přišla ruština. Nikdo ji nechtěl, nikdo se neptal, jaký chceme druhý jazyk, prostě tu byla. První rok jen azbuka a základní slovíčka. To je zakořeněné hluboko ve mně, takže doteď někdy váhám nebo napíšu třeba ruské u, k nebo m. Stejný rok jsem začala chodit na němčinu. Ta mě vůbec nezaujala, ale ten kroužek začal tak nějak kvůli mně, takže jsem nemohla jen tak odejít. Vyčkala jsem, až nás tam z asi 16 zbyly jen dvě, to bylo někdy průběhu osmé třídy.

Na přihlášce na gympl bylo "předběžný zájem o druhý cizí jazyk", vybrala jsem si ruštinu. Jednak proto, že jsem spoléhala na slovo Předběžný (nakonec to brali vážně) a došla jsem k ní vylučovací metodou. K němčině už jsem se nehodlala ani přiblížit, francouzština mi připadala strašně těžká a španělština zbytečná. Jak to dopadlo? Otevřela se němčina a španělština. Volba byla jasná. Dostali jsme fajn učitelku, která je hodně nadšená a vyžaduje to i po nás, rozhodně to není odpočinkový předmět. V prváku mě tenhle předmět asi na té škole udržel. Chtěla jsem utéct po setkání s učiteli matiky, chemie a fyziky. Zároveň jsem ale nechtěla přijít o španělštinu a hlavně moc fajn třídu. O co bych možná bývala ráda přišla byla latina. Učitelky jsem se strašně bála a nestíhala jsem se učit, měli jsme snad 37 hodin týdně, tohle byl nepovinný předmět, na který se ale po zapsání musí chodit. Teď váhám, jestli latině ještě nedám šanci ve čtvrťáku, uvidíme.


Na konci června minulého roku jsem se dostala k Esperantu a už téměř osm měsíců ho zbožňuji. Mám o něm dva články, pod článkem jsou odkazy :)) Je hodně jednoduché a kreativní, hlavně jsem si ale začala psát, volat a seznamovat se s lidmi z celého světa a uchvátilo mě jejich nadšení pro jazyky. Často i třeba Amíci znají češtinu nebo slovenštinu a zajímají se. I proto se chci do jazyků více ponořit.


Celou tu dobu, už od malička se čím dál tím víc vídám s malou částí rodiny, která žije ve Francii. Když jsem s nimi přes den a řeší něco normálního, každodenního, rozumím jim velmi dobře. Bohužel jen stěží odpovídám. Vadí mi způsob psaní ve francouzštině a odrazuje mě to, ale časem se třeba k tomu jazyku dostanu ještě blíže.
Zpět k té lingvistice, našla jsem si dost informací a obor Obecná jazykověda si dokáži představit v kombinaci s dalším jazykem. Uvědomuji si, že to, že jsem začala s X jazyky a věnuji se jen pár vlastně nic moc neznamená a možná to podle někoho nesouvisí. Já bych jim ale strašně ráda rozuměla a dál věnovala :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 18. února 2017 v 11:17 | Reagovat

Taky jsem se naučila číst už ve školce, a od té doby jsem četlo všechno co mi přišlo pod ruku. Ale na jazyky nadání nemám - vůbec mě nebaví se učit cizí řeči...

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 18. února 2017 v 13:52 | Reagovat

Obdivuju Tvé nadšení i ten cíl, který máš...máš to pěkně srovnaný.
Němčina a španělština? Jó, vždycky je to jinak, než chceme... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama