Těžko psát

11. prosince 2016 v 21:18 | Lenny |  Deníček
Stejně je blogování zvláštní. Minimálně můj přístup, který se strašně špatně popisuje určitě. Neděle večer, je mi špatně, musím jet do školy. Vycházím z domu s tím, že počítač nechci ani vidět, v batohu mám knížku, v kapse sluchátka a v hlavě myšlenky jen na spánek. Vážně nic moc… V momentě, kdy otevřu dveře do vlaku, následní do kupé a usměje se na mě chlapík, šahám pro notebook. Je úplně jedno, jestli je ten spolucestující sympatický (celkem jo, už kvůli stylovým teplákům :D), stačí mi prostě náznak něčeho pozitivního a píšu. Vlak taky dělá svoje, škoda, že ho využívám maximálně třikrát do týdne. Včera večer jsem si říkala, že bych už vážně měla něco napsat. Nikdy se do toho nechci nutit, ale proběhlo alespoň jakési zamyšlení, co bych mohla trochu rozebrat. Mám ráda tématické články. Když mě něco zaujme, načtu si o tom co nejvíce a pak napíšu článek. Můj pocit po vydání se nedá srovnávat s vylitím srdíčka, které právě teď probíhá. Snažím se psát trochu na úrovni, sama se zamyslet a třeba i vyvolat diskuzi. Tohle mě sice taky baví, ale nic to nikomu nedá…


Jestli jsem vás neodradila, pokračujeme. Čím dál častěji mě napadá, že se blog dá srovnat třeba s malováním, natáčením a vlastně jakýmkoli tvořením. Těžko teď vypíšu všechno, ale třeba tvůrčí pauzy (říkejme tak lenosti a ztrátě inspirace, zní to líp), reakce okolí, vliv na naší psychiku… to všechno má společné spousta různých činností. Těžko říct, co jsem tím myslela :.) Poslední dobou se mi stává, že se těším do školy. Ne tak, jak to mívají děti ze školky. Prostě si večer říkám, co bude fajn a jak přežiju to, co se mi nebude úplně líbit. Usínám s tím, že budu mít dobrej den a funguje to :.) V tomhle počasí se svým způsobem vyhýbám chození ven. Často si potřebuju něco koupit, věci do školy a hlavně jídlo a každodenní potřeby… Prostě, co si nekoupím, to nemám, na intru si spoustu věcí nejde jen tak půjčit od rodičů. A jídlo ostatním neberu, byly by pak vysoké úroky :D (Sakra soustřeď se!) Nechodím moc do města, protože nemám ráda zimu a následné několikahodinové rozmrzání. Samozřejmě ušetřím, protože jdu jenom tehdy, když vážně musím. Pořád jsem se ale nedonutila k tomu koupit nějaké dárky. Nepřipouštím si, jaké je datum a postrádám jakékoli nápady. (Pomoc!) Jestli vás napadá sebevětší hloupost, co by mohla potěšit sourozence a rodiče, tak… si řekněte, co chcete za odměnu a nějak se domluvíme :D
Zajímalo by mě, jak by fungovaly Vánoce obráceně, že by si každý koupil něco jen pro sebe. Cítím se tak nějak sobecky, když jdu po obchodu a napadá mě x věcí, co bych nutně potřebovala… Pár let zpátky jsem před Vánoci koupila dvě knížky, přečetla je a pak je zabalila, dala pod stromeček a staly se z nich dárky. Na to vážně nejsem hrdá :D Předem jsem věděla, že se mně budou líbit a vnutila jsem si, že rodina na tom bude stejně, tak proč ne, že? Nakonec tomu tak naštěstí skutečně bylo, ale fakt, že byly primárně určeny pro mě, zůstává…

Chce se mi dost akutně čůrat a nejsem si jistá, jestli to vydržím, než se dostanu k čistému záchodu, který se nepohybuje. Zapomeň, že sis tohle přečetl/a… Ale ještě předtím doufej, že jsem to zvládla. Právě projíždím zónou bez signálu. Na každé cestě vlakem jsou úseky, kde je používání původních funkcí telefonu nemožné a já nevím, jestli mi to vadí. Momentálně nemusím řešit nic akutního, takže mám super výmluvu, když neodepisuju, ale kdyby se dělo něco vážného, ošklivého nebo něco, o co bych se chtěla rychle podělit, mám smůlu.

Mmmm… 20:47, zajímavé, co asi budu dělat za třicet let touhle dobou? Už to zase začíná, vlak má na mě zvláštní účinky, právě jsem se lekla vlastního pramínku vlasů :D Prostě se mu nelíbilo mezi ostatními, ale co já s tím sakra? Bolí mě oko… Hodně mě bolí oko… Je možné si přeležet oko? Bolí tak nějak otlačeně, hlavně když ho úplně zavřu… Achjo

Asi se už blížím, několikrát jsme přejeli přes výhybku a možná zpomalujeme. Takže bych měla zavřít notíka a začít se oblékat… Dobře no, kdybyste chtěli podobné články, tak dejte vědět. Já se zabavím cestou na intr a třeba se to někomu líbí… :)

EDIT: Na slušnej záchod jsem to vydržela, ale málem jsem nevystoupila. Samozřejmě přeháním, vlak tam pak ještě stál, ale když jsme zastavovali, tak jsem trochu zpanikařila a vzpamatovala se až v půlce cesty :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ortie Ortie | Web | 11. prosince 2016 v 21:29 | Reagovat

Zajímavě napsaný článek, spousta myšlenek, které se těžko chytají.

2 Accuphose Accuphose | 17. prosince 2016 v 15:10 | Reagovat

Tvůj přístup se mi líbí, snažím se mít to stejně a psát o věcech, o kterých si myslím, že něco vím :-) Určitě to má smysl už jenom pro Tebe samotnou, utřídíš si myšlenky, názory, člověka to kultivuje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama