Život bez čichu

27. října 2016 v 15:11 | Lenny
Je to tak, nemám čich, prostě jsem jím nebyla obdařena. Plyne z toho pár problémů, o kterých se rozepíši dál. Celkově bych ale řekla, že mě to moc neomezuje. Už proto, že jsem nikdy neměla možnost zjistit, jaké je cítit pachy a vůně. Strašně mě baví reakce lidí v okolí, když jim řeknu, že necítím. "Jakože vůbec nic? Jak můžeš žít? To je drsný!"
Dochází k tomu, třeba když chtějí poradit s výběrem kosmetiky. V tom případě odhaduji podle barvy. Nebo se chlubí, jak něco voní, třeba jídlo... Kdyby mi radši dali ochutnat! :D
Kamarádka, která to ví už dlouho na sebe bývá naštvaná, protože často zapomíná a ptá se: "Hej ty jo, cítíš to?" Já se jen usměji. Vůbec mi to nevadí a vždycky jí řeknu, že o nic nejde. Vtipné je, že se většinou na něco podobného ptá jen mě a nikoho jiného.


Když je někde vážně výrazný zápach, tak to poznám. Zatím šlo jen o krajní případy, kdy normální lidi odcházeli rychlým krokem. O chemických laborkách jsem možná cítila úplně poprvé, byl to chlór. Pálilo mě v nose a špatně se mi dýchalo. Ostaní byli u oken a skoro omdlívali, já jsem říkala, že to není úplně příjemné. Díky tomu v naší skupince musím vždy vymývat chemické nádobí a dělat tu špinavou, smradlavou práci :D

Neznám nikoho dalšího bez čichu, ale kdysi jsem četla o častých problémech. Ještě tak rok zpátky jsem mívala velké starosti s tím, jestli nejsem nepříjemně cítit. Jedinou nápovědou je mi totiž pocení a tak si musím pamatovat, kde jsem měla jaké tričko a radši se častěji převlékám. Zajímalo by mě, jestli by i karádky řekly, že smrdím :D Třeba před nějakou důležitou schůzkou snad ano, doufám :D Asi je ale zvláštní o tom otevřeně mluvit.

S chutí to mám složitější. Myslím, že její vnímání má dost slabší než ostatní. Spoutu jídla nepoznám, pokud ho nevidím. Například příchutě zmrzliny a obecně sladkého jdou mimo mě, poznám jen čokoládu a tak se ve sladkostech nevyžívám. Říkám jen sladké a hodně sladké. Na druhou stranu jsem citlivá, když něco není úplně v pohodě, vadí mi hodně soli a některá koření. Zkažené jídlo asi nevábně zapáchá, já ho ochutnám a poznám, že bych ho radši jíst neměla. Všimla jsem si, že jídlo hodnotím podle jeho struktury, jak je nebo není příjemné v puse. Vadí mi husté krémové polévky a omáčky, nesnáším pudink a jogurty...

S několika lidmi jsme narazili na to, že nepoznám, kdyby unikal plyn. (Což se samozřejmě děje každý den...) Asi by nebyla úplně sranda se otrávit. Myslím, že můžu spoléhat na lidi okolo a také na svou intuici. Povedlo se mi přiotrávit barvou. Natírala jsem dveře v uzavřené místnosti. Už jsem byla skoro hotová, když se všechno začalo točit... Naštěstí přišel taťka a pár hodin mě jen bolela hlava. Od té doby si dávám větší pozor a u podobných činností trochu přemýšlím :D

Jediné, z čeho mám trochu obavu je "výběr partnera". Je celkem známé, že lidský pach hraje velkou roli při seznamování a sbližování. Původně je to i ochrana, abych si nebyli s někým příbuzným... Mrzí mě, že nedokážu ocenit, když se kluk navoní. Ale bude moct prdět, jak bude chtít, to je slušná náhrada, ne? :D

Mám (až přehnaně) více vyvinutý zrak a sluch. Rozpoznám lidi nadálku, přečtu text i několik metrů vzdálený (když chci a nejsem unavená) a slyším přesně všechno ve vedlejších místnostech. Možná to zní fajn, ale zrovna kvůli citlivému sluchu poslední dobou trpím. Slyším, každý krok, ťuknutí a slovo z celého domu... Což by nebylo nijak hrozné, kdybych to dokázala aspoň trochu ovládat a nějak vnímat jen to, co chci. Asi to zasahuje spíš do psychiky...

Nechápu, že existuje tolik vůní, že každá jde nějak pojmenovat. Rozumím, když je něco svěží nebo sladké, jestli to souvisí s chutí, ale poznat zeleninu, houby, druhy čaje... Tuším, jak by mohlo vonět maso a výrobky z něj nebo pečivo. Jde ale spíš o pozorování lidí. Prostě vím, jak a na co lidé reagují a uměla bych je napodobit. Což někdy dělám, protože je jednodušší si zahrát na člověka s normálním čichem, než každému vysvětlovat, že necítím.

Nebyla jsem na žádném vyštření, takže neznám příčinu, rozsah, budoucnost, nic. Ale to, že pořád nechápu, co vlastně vůně a zápach je, podle mě stačí.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 theblackdiary theblackdiary | 27. října 2016 v 15:36 | Reagovat

Páni, tak to musí být zajímavé, a hlavně složité. Přeji hodně štěstí a drž se! Máš můj obdiv.

2 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 27. října 2016 v 15:39 | Reagovat

Já vím, že to zlehčuju, ale mohla bys chodit se Zoidbergem :D Pokud jsi ten díl Futuramy neviděla, určitě to naprav.

Na spaní být tebou zkusím nějaké meditační cvičení. Naučíš se lépe ovládat svou mysl. Jednou jsem na to narazila v nějakém pochybném magazínu, ale tybrďo, fakt to funguje. Být rušena zvuky, to máš v hlavě. :)

3 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 27. října 2016 v 15:46 | Reagovat

[1]:Vážně o nic nejde :) Ztráta čichu během života by byla o hodně horší...

[2]: Kouknu! :D Spát můžu, ale jen se sluchátkama, ty mám v uších skoro nepřetržitě, kdy je někdo doma. Určitě něco zkusím, díky :)

4 Kika Kika | E-mail | Web | 27. října 2016 v 16:33 | Reagovat

nedovedu si to představit, líbilo by se mít víc vyvinutější jiné smysly, třeba ty oči bych brala... Ale když se zamyslím, který smysl bych obětovala kdybych musela, byl by to čich...

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. října 2016 v 17:02 | Reagovat

Člověče, tvůj článek udržel mou pozornost bez námahy až do konce! Anosmie z druhé strany, ne jen z učebnic, to je dost zajímavé. Už jsem tě párkrát četla, píšeš moc dobře. :-)

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. října 2016 v 17:16 | Reagovat

Každého "beznovinkového", tedy i tebe, prosím: Bylo by prosím možné dát do menu i "zasílání novinek"? Pokud ti vylítávají položky z menu, tak v mém článku je postup (nastavila jsem to do odkazu k tomuto komentáři), jak obejít tuhle bolístku blogu. :-)

7 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 27. října 2016 v 17:22 | Reagovat

[4]: Já si taky myslím, že čich je asi nejméně důležitý :)

[5]: [6]: Páni :) Jsem ráda, jestli ses něco dozvěděla a moc děkuju za pochvalu! :) Přidáno :)

8 Sonya Sonya | E-mail | Web | 27. října 2016 v 17:35 | Reagovat

No páni, musí to byť zvláštne. Ale ako píše Kika, tak dobre vyvinutý zrak by som brala... namiesto svojich 3,5 dioptrií -_-

9 m. m. | E-mail | Web | 27. října 2016 v 18:08 | Reagovat

To je fakt ale drsný, v životě jsem se s nikým bez čuchu nesetkala :) Vždycky mě fascinovalo, když tu myšlenku nakousli třeba ve filmech, hlavně je zvláštní představa, jak člověku chutná jídlo, když necítí. Musí to být o dost jiné.
A taky je zvláštní, že to příroda tak umí kompenzovat. Bylo by zajímavé sledovat, kdyby se ti čich vrátil, jestli by ty ostatní smysly postupně přestaly být tak citlivé.

10 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 27. října 2016 v 18:13 | Reagovat

[8]: Ne, že bych toho někdy nevyužívala... :D

[9]: Kdyby se mi vrátil, tak se z toho asi zblázním :D Mě třeba děsí, jak čich člověka omezuje :)

11 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 27. října 2016 v 18:51 | Reagovat

To slyším snad poprvé, že někdo nemá čich, ztěží si to dokážu představit, je to velice zvláštní.
V některých případech je to skutečně nevýhoda (zvlášť u toho plynu výše popsaném).

12 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. října 2016 v 19:02 | Reagovat

[7]: A mám tě! (tedy "odběr novinek") ;-)

13 David David | E-mail | 9. listopadu 2016 v 18:23 | Reagovat

Ahoj,umim se dost vzit do tve situace.Pred par mesici jsem mel tezky uraz hlavy a jako pamatku jsem si odnesl ztratu cichu a chuti.Mam jen tu nevyhodu,ze uz vim jak co chutna a ted...ikdyz mam na cokolo chut,tak uz ji neukojim, protoze mi vse "chutna" stejne a to nijak.No asi marne cekam,ze se to jeste zmeni...zivot bez cichu je dost slozity;(

14 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 10. listopadu 2016 v 16:51 | Reagovat

[13]: To je mi moc líto. Někdy se stane, že se čich i chuť vrátí stejně rychle, jako jsi je ztratil... Držím palce :)

15 K K | E-mail | 25. listopadu 2016 v 14:38 | Reagovat

Byla jsem překvapena, až jak moc jsem v popisu daného článku našla. Mám zcela stejné problémy, a po těch letech už jsem si zvykla na to, že lidé zapomínají na to, že nic necítím a běžně se mě ptají "Cítíš to?" ... Ale nevadí mi to. Ví to o mne jen pár přátel a rodina, dalším lidem se to nesnažím nikdy ani vysvětlit, neb mají hned hromadu otázek, jako kdybych byla z jiného světa. :-)
Nikdy jsem na žádném vyšetření také nebyla, tak také netuším, co to způsobuje. Ale žiji i bez toho spokojeně, tak proč to řešit...

16 Sabča Sabča | Web | 25. listopadu 2016 v 14:43 | Reagovat

musíš to mít docela těžké, ale určitě je to pořád "lepší", než kdybys ztratila např. zrak

17 inspiracenauteku inspiracenauteku | Web | 25. listopadu 2016 v 14:57 | Reagovat

Musíš to mít težký, moc zajímavý článek. Držím Ti palce!

18 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 25. listopadu 2016 v 15:14 | Reagovat

Zajímavý článek... Setkávám se se slepými, hluchými i němými, ale vlastně mě nikdy nenapadlo, že někdo tak nemusí mít čich. Rozšířila si mi obzory a zároveň si mě i pobavila. Moc pěkně napsané! :)

19 Annie Annie | Web | 25. listopadu 2016 v 16:10 | Reagovat

Páni, o tom jsem nikdy neslyšela! Je obdivuhodné, že se ti posílily ostatní smysly, ale taky si myslím, že to může být občas nepříjemné. Pokud vážně slyšíš každičký zvuk z celého domu, musí být prima usínání... :/
Věřím, že ti to v životě snad moc chybět nebude, ačkoliv rozpoznávání zkažených potravin a nebezpečných plynů by mohl být problém...
Na druhou stranu můžeš pohodlně jezdit uzavřenou nevětranou tramvají/busem v kterémkoliv ročním období! :-D  :D  :-)

20 hedd hedd | Web | 25. listopadu 2016 v 17:35 | Reagovat

To je zvláštní... Asi si takový život nedokážu dost dobře představit, ale je jasné, že když jsi čich nezažila, nechybí ti. :-)
Ale ráda bych si to vyzkoušela, jen tak, na den, dva, pro zajímavost. :-D

21 BeMe BeMe | Web | 25. listopadu 2016 v 17:54 | Reagovat

Wow, parádní článek! Opravdu zajímavý, speciálně ta část o tom, že nedokážeš vlastně posoudit, jestli voníš - to je moje celoživotní trauma, že budu někde na veřejnosti smrdět, takže nemít čich a nemoct se očuchat, nevím, co bych dělal :D To propojení s chutí je škoda... je nakonec "dobře", že to máš takhle od narození, a tedy ti to nechybí. Piješ třeba víno? Nebo kafe?

22 Hrobárka Hrobárka | Web | 25. listopadu 2016 v 18:02 | Reagovat

:-D Ďakujem za náhľad do tvojho sveta!

23 sw sw | Web | 25. listopadu 2016 v 21:07 | Reagovat

Představa, že nemám čich je zvláštní :D Identifikuju podle toho lidi i místa!
Hned mě napadlo to s tím vlastním zápachem - že se asi takoví jedinci musí víc hlídat. Nikdy jsem o tom neslyšela, a tak to pro mě bylo velice zajímavé čtení :)

24 Lúmenn Lúmenn | Web | 25. listopadu 2016 v 22:16 | Reagovat

Wow, tohle si skutečně neumím představit. Pro mě je čich velmi zásadním smyslem a vnímám jím mnoho věcí, dobře si pamatuju pachy a vůně, připomínají mi lidi, místa věci. Takže si případnou ztrátu čichu nedovedu představit. Jen moc nerozumím tomu, jaktože jsi nebyla na žádném vyšetření - mě by třeba příčina takového stavu zajímala a snažila bych se jí přijít na kloub. Ani rodiče tě jako malou nenechávali vyšetřit, proč čich nemáš?

25 radyprosuperholky radyprosuperholky | E-mail | Web | 25. listopadu 2016 v 22:31 | Reagovat

Musim rict, že mě nadchl tento članek jsi moc zvlaštní, ale dobře a aspoň necitiš smrad :-D

26 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 25. listopadu 2016 v 22:38 | Reagovat

[15]: Nejsme v tom samy a vlastně o nic nejde, ne? :)
[16]: Přesně tak :)
[17]: [18]: Díky :)
[19]: Usínám se sluchátky :) ...Nevětraný prostor mi celkem vadí... :D
[20]: Třeba bude jednou možnost si to vyzkoušet :D Já bych si taky chtěla zkusit, jaké to je cítit :)
[21]: Prostě si dávám pozor no :D Víno ani kafe jsem nikdy nepila, ale možná to s čichem ani nesouvisí :)
[22]: Nemáš zač :D
[23]: O paměti pomocí čichu mi říká hodně lidí, u mě je na prvním místě jednoznačně zrak :)
[24]: Takhle, já jsem si to uvědomila, když mi byla třeba 11 :) Do té doby jsem napodobovala ostatní a neviděla jsem problém :D Když mi to došlo, tak mi rodiče nevěřili :D Proč bych najednou neměla cítit...? :D Buď jsem se bez něj narodila nebo to může být následek jednoho z mnoha obvyklých bouchnutí do hlavy :D

27 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 26. listopadu 2016 v 0:04 | Reagovat

Zajímavé ^^
Já třeba už podle vůně poznám, jestli mi jídlo bude chutnat nebo ne :D

28 vegetarianskydablik vegetarianskydablik | Web | 26. listopadu 2016 v 9:09 | Reagovat

V některých případech to musí být složité,ale "pereš" se s tím fajn. :)

29 jantarove-srdce jantarove-srdce | 26. listopadu 2016 v 9:22 | Reagovat

Všechno je jen o naší mysli.

Někdo tu psal, že čich je nejméně důležitý. Takové osobě bych ráda vzkázala, že každý smysl je důležitý, proto nám byly dány. Pomáhají nám přežít.

Že se někdo narodí bez čichu může být spojeno s tragickým úmrtím v předchozím životě. Možná tě někdo otrávil plynem, nebo tě potkalo něco opravdu smradlavého. :D
Tudíž sis jako bezhmotná bytost vytvořila blok proti vůním a přišla jsi na svět bez čichu.

Na druhou stranu ti ale malinko závidím. Líbilo by se mi, kdybych mohla čich jednoduše "vypnout" když jedu v MHD. Aspoň bych necítila vyčpělý česnek ze starých lidí a mnohých pánů, kteří se zamořováním okolí svými nechutnými zápachy snad vyžívají. Ale běda, jak si dovolí zasmrdět mladá žena :D (viz. jedna starší reklama na rexonu)

30 Eliss Eliss | Web | 26. listopadu 2016 v 10:29 | Reagovat

Tak to bych opravdu nechtěla 8-O

31 blue-anomaly blue-anomaly | Web | 26. listopadu 2016 v 12:58 | Reagovat

Asi nejzajímavější článek na blogu, který jsem kdy četla. Od začátku sis získala mou pozornost a celé "vyprávění" mě chytlo. :)
Přijde mi to zajímavé, nedokážu si to ani pořádně představit. Máš můj obdiv. :)

32 Bianca Bianca | Web | 26. listopadu 2016 v 14:50 | Reagovat

Wooow.. obdiv! Ja si neviem predstaviť život bez čuchu a bez chuti. bolo by to vážne zaujímavé. Možno by som ale menej jedla, keby som nevedela, čo ako chutí. :D Ale ten zrak a sluch celkom závidím. Jak orol musíš byť.. :P

33 naoki-keiko naoki-keiko | E-mail | Web | 26. listopadu 2016 v 15:16 | Reagovat

Vím, že lidi občas ztratí čich nebo chuť vzhledem ze šoku z nějakého zápachu nebo chutě- připadně se jim schopnost cítit a chutnat zhorší a nejsou toho schopni tolik rozeznat, ale že by se s tím někdo narodil, o tom jsem neslyšela, neříkám ale že by to nebylo nemožné.
V tom plynu a jedech vidím nebezpečí, taky asi nepoznáš, když se někde něco pálí nebo hoří pokud to rovnou nevidíš. Na druhou stranu to máš vykompenzováno jinde, co se dá dělat. Myslím, že když si zajdeš k odborníkovi, bude ti možná schopen říct, proč necítíš.

34 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 26. listopadu 2016 v 15:57 | Reagovat

[25]: Díky :)
[27]: Já to prostě risknu :D Ale je fakt, že většinou jím jen to, co mám osvědčené... :)
[28]: Díky
[29]: :D Takže to bereš jako obranu? :D Přesně, jak holka smrdí, tak je to konec světa :D

[30]: Co na to říct... :D
[31]: Až tak? :)
[32]: Som orol :D
[33]: Prostě si nepamatuju, že bych někdy cítila :) K odborníkovi? Na bolestivé a zbytečné vyšetření? Ne, díky :)

35 Bublushka Bublushka | Web | 26. listopadu 2016 v 18:41 | Reagovat

páni to zajímavé, je zvláštní že o nemožnosti cítit se tolik nemluví jako třeba o hluchotě a slepotě... a přitom je to vlastně "postižení" na stejné úrovni... vždy mě zajímalo jaké to asi je... ne že bych to chtěla poznat, ale jaké to asi jo nevědět co to je vůně... je ale hezké jak to vnímáš a smířila ses tím... žit se s tím dá i když tě to asi ochudí o dost věcí... ale u výběru partnera si hlavu nedělej... je sice pravda, že by ti partner měl vonět(podle toho se pozná že máte nejdále od sebe vzdálené geny a vaše případné děti budou zdravé)... ale to je vzájemné, takže pokud budeš vonět ty jemu- tak to bude dobré :) ;) a láska je o spoustě jiných věcí, takže to půjde i bez vůně ;)  ale mě se to snadno říká, že :D obdivuji tě- je to asi těžké žít ve světe kde všichni něco cítí a ty nevíš jaké to je- ale zas máš jiné zbystřené smysly, které nemáme my "normální"- tak si toho važ a snaž se z toho vytěžit co nejvíc... a  časem se určitě naučíš vytěsnit to nepodstatné a vnímat jen to důležité... přeju ti hodně štěstí a máš můj respekt ;) neumím si to představit, ale mám pochopení- musí to asi být zvláštní :-D

36 I am Jane I am Jane | Web | 26. listopadu 2016 v 19:04 | Reagovat

[35]: Souhlasím ;-) .

37 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 26. listopadu 2016 v 20:07 | Reagovat

Asi nejvíc by mě stresovalo, že nevím, jestli náhodou nejsem cítit - ale z MHD se mi zdá, že lidi stejně často sami sebe necítí. :/
Každopádně ohromně zajímavý článek. Napadlo mě, jestli třeba kolem mě není někdo s podobným problémem, o kom třeba ani nevím...

38 crazyjull crazyjull | Web | 26. listopadu 2016 v 21:34 | Reagovat

Tohle je dost zajímavý článek, jelikož nikdy jsem nepotkala nikoho bez čichu. Já si to moc neumím představit, být bez čichu. Každopádně je to lepší než přijít o jakýkoliv jiný smysl. :D

39 noctiflora noctiflora | E-mail | Web | 26. listopadu 2016 v 23:17 | Reagovat

Tvůj článek se mi moc líbí, jak o tom všem píšeš, ještě k tomu jasně a přehledně. Díky za přiblížení k tématu. :-)

40 Daisy Daisy | Web | 26. listopadu 2016 v 23:57 | Reagovat

Tohle má můj nevlastní táta a má to proto, že pracoval s barvami a ty mu ty buňky nějak poškodily. Nikdy mě nenapadlo, kolik problémů může mít a i s tím jídlem. Když mám rýmu, tak většinou nemá cenu ani jíst, ale teď mi dochází, že on tohle musí mít pořád, že mu nic nechutná tak výrazně!!! :O

41 Kočičí zlato Kočičí zlato | Web | 27. listopadu 2016 v 1:21 | Reagovat

To je zajímavé... Mně zase připadá, že čich je můj nejsilnější smysl :D Ale klidně bych ho oželela na a raději ubrala dioptrií, které se mi stále bohužel zvyšují a zrak je přeci jen důležitější než čich.... na druhou stranu si vůně vychutnávám... třeba s mým bývalým jsme si ohromně voněli (a stejně nejsme spolu, takže to s těmi partnery a čichen nemusíš hrotit :D :D)... a mám ve zvyku před každým prvním osustem k jídlu přičichnout (dělám to nevědomky)... jeho to strašně iritovalo :D.... jinak když pracuješ s chemikáliemi, raději si ber roušku... a do budoucna elektrický sporák ;) :D

42 b. b. | Web | 27. listopadu 2016 v 10:47 | Reagovat

tak o tomhle slyším poprvé, ale je fajn, že si z toho umíš udělat srandu :-D já dokážu bez čichu vypozorovat jen to, že když přijede tramvaj a všichni jsou nacpaní jen v jedné části, tak v té druhé bude nejspíš sedět něco, co smrdí :D

43 Bora Bora | Web | 27. listopadu 2016 v 13:21 | Reagovat

Také jsem anosmik :)
Já byla i na vyšetření a teď se posaď, protože ti řeknu, jak to probíhalo. Dali mi balíček vonících fixek... a měla jsem určit, jak voní :D :D :D
"Ale... vždyť říkám, že vůbec necítím..." :D
"No, tak to aspoň zkus." :D
No, tak fajn. Červená by mohla být jahoda, žlutá bude buď banán nebo... hmmm... citron?
A víš co? :D Nakonec jsem touhle metodou určila víc správných odpovědí, než zdravotní sestřička, která to zkoušela taky :D

Moc lidí netuší, že nějaká anosmie existuje, přitom je to vlastně stejné postižení jako ztráta zraku nebo sluchu. Jasně, samozřejmě to není tak omezující nebo nebezpečné, hlavně pokud máš kolem sebe "čmuchající" lidi nebo pokud si pořídíš psa..

Mám ráda, když mi moje nejlepší kamarádka různými způsoby popisuje vůně. Když se někoho zeptáš, jak to voní, většinou řeknou "trochu jako vanilka, ale silněji"... No jo, ale já nemám tušení, jak voní vanilka, že ano? Kamarádka to umí tak hezky abstraktně popsat, moc hezky se to poslouchá... :)

Když jsem byla malá, hrála jsem, že necítím (a stejně jako ty to dělám i dnes, když se mi to nechce vysvětlovat :D), takže to nevěděla ani moje rodina :D Mám takovou hodně starou vzpomínku, jak jsem s mamku na louce, mamka si přivoní k sedmikrásce (nebo jiné květině) a já naprosto nechápu, co to dělá, ale pochopím, že je to "lidské" a od té doby hraju, že cítím... :D

44 Susane S. Susane S. | Web | 27. listopadu 2016 v 14:24 | Reagovat

No páni. Jsi snad vůbec první člvoěk o kterém jsem zjistila že nemá čich :-O a musím říct že jsi mně opravdu zaskočila. Žít s takovým handicapem asi není úplně snadné, ale koukám, že to bereš s rezervou a jak se říká všechno zlé je pro něco dobré a ty jsi toho živým důkazem :-)

45 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 27. listopadu 2016 v 20:38 | Reagovat

Ahoj všem, pokud dovolíš, nechala bych tu odkaz na můj článek, kterým reaguji na určité místní komenty, protože já čich taky nemám.
Sice nějak "jinak" než ty, ale třeba to někomu otevře trochu oči...
A jinak co nám popřát...asi abysme ty vůně okolo nás cítily aspoň ve své hlavě a ve vzpomínkách :)

http://nezenska-svine.blog.cz/1611/nemit-cich-ze-neni-problem

46 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 1:40 | Reagovat

Po dlouhé době jsem si rozklikla článek na hlavní straně a dobře jsem udělala :-) Ztráta čichu je pro mě nepředstavitelná stejně jako ztráta všech ostatních smyslů, proto je tvůj článek pro mě velmi zajímavý. A když jsi tak otevřená... vedle toho partnerova prdění bych viděla velkou výhodu například u sběru psích bobků :D

47 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 15:05 | Reagovat

[35]: Je pravda, že mě to někdy mrzí, když vidím ostatní, jak se rozplývají nad nějakou vůní, ale znám i opačné reakce... :D
[41]: Díky za rady :) A čichu si važ...:)
[42]: Můj každodenní život, pozorování :D
[43]: Mám to úplně stejně! :) Akorát jsem netušila, že ovoce voní :O Šla bych na to asi podobně :D
[45]: Já jsem čich neměla nikdy, takže mám mnohem menší problémy než ty. Možná se ti vrátí, když jsi o něj přišla z ničeho nic :) Odkaz mi nevadí, ráda jsem si tvůj článek přečetla, ale uvítala bych na oplátku u tebe odkaz na mě :)
[46]: Díky, určitě je čti, někdy jsou zajímavé :D Bobky jsou v pohodě no... Ale když jdu s ním tak "Udělej to ty, když necítíš" :D :D

Díky moc všem za reakce :)

48 Aneta Aneta | E-mail | 10. ledna 2017 v 14:34 | Reagovat

Vítej v klubu.
Mám to úplně stejně a také jsem to neřešila. Prostě to tak je. Beru to jako výhodu. :) Občas to zamrzí, ale lepší než nemít ruku nebo zrak apod.
Ale u mě zas sleduji zvýšenou chuť. Což je zvláštní, když by to mělo jít ruku v ruce s tím nosem, ale je to tak. ;)
Na veřejnosti to řeším podle situace. Nejvíc mě si mrzí, že nevím, jak voní káva, kterou mám moc ráda, ale dokážu ji rozeznat podle chuti. :)

49 Aleš Aleš | E-mail | 17. července 2017 v 19:13 | Reagovat

Ahoj, děkuji za tvůj článek. Moc mi psychicky pomohl, nepamatuji si kdy jsem naposledy cítil. Přátelé i rodina o mé vadě vědí, ale občas si to neuvědomí. občas mě to trápí. Chtěl bych vědět jak voní květiny, jídlo ,nebo samozřejmě pivo. Ale občas když někomu něco nevábně páchne tak si uvědomím že to není tak hrozné.
PS: s hledáním partnera neměj obavy, nejsi v tom sama :-)

50 Veronika Veronika | E-mail | 19. července 2017 v 9:14 | Reagovat

Je mi 17, necítím od malička, naštěstí jsem také nikdy nepoznala jaké to je mít čich, proto mě to zase tolik netrápí ale až dneska jsem to poprvé zadala do googlu (ani nevím jak me to napadlo) každopádně jsem objevila tento příspěvek a vše co si napsala zažívám taky a naprosto se v tom vidím😂 Jsem ráda, že v tom nejsem sama✋ :-P

51 Milena Milena | E-mail | 11. září 2017 v 21:19 | Reagovat

Letos v březnu jsem při chřipce ztratila čich a také chuť. Zajímavé bylo, že lékaři za tím udělali tečku, prostě se to nijak neléčí a třeba se tělo zregeneruje a někdy časem to zase naskočí:). Sama sebe pozoruji a sleduji co vlastně vnímám, co cítím a jak se čich promítá do chutí. Momentálně jsem ve stádiu, kdy vůbec necítím pachy jako plyn, hnůj, výkaly, vůně květin ..., řekla bych přírodní pachy a vůně. Ale cítím zápachy všude tam, kde je nějaká chemie nebo kouř, či spálenina - třeba kouř z komína, uzené, pražené oříšky, káva, kakao, aromatizované čaje, pečivo a potraviny s kypřícími přípravky atd. Problém je v tom, že když už cítím, že to smrdí / vše má stejný specifický zápach /, tak také je ovlivněná chuť. Přirovnala bych chuť, jakoby po plechu. Prostě je to pro mě nepoživatelné. Spíš si teď vůně a chuť dobrot jen představuji, protože nic nechutná tak, jako to bylo dřív. Je to pro mě veliká změna v životě, je mi 54 let a vždy jsem ráda vařila, pekla a také ráda ochutnávala. Zatím jsem se ještě s nikým takovým nesetkala, proto se také účastním tohoto komentáře a jsem ráda, že jsem na tento příspěvek narazila.Všechny moc zdravím ! :-)

52 marian marian | E-mail | Úterý v 14:10 | Reagovat

mám to úplně stejně, nejsme sami. ;-)

53 Radka Radka | E-mail | Úterý v 17:54 | Reagovat

Ahoj,minuly rok jsem byla srazena autem a mela jsem tezky uraz,ztratila jsem cich a i chut se mi zmenila,muj zivot se mi diky tomu obratil vzhuru nohama,chtela bych nekoho potkat a povyjladat si s nekym kdo to ma podobne,a prisel o cich ,..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama