Je pátek!

21. října 2016 v 19:26 |  Deníček
Potřebuji si to ujasnit. Vážně jsou za dva měsíce Vánoce? Vážně už se blíží čtvrtletí? Takže jsem vážně až tak mimo?
Orientace v čase mi fakt dělá problém. Když nevím, co je za den nebo přesný datum, nevidím na tom nic zvláštního a stává se to leckomu. U mě jsou i horší případy. Třeba jednou při procházení městem a zahlédnutí zimních kabátů jsem si řekla: "Jo, jasně, na jaře se vždycky vyprodávají zbytky…" Uvědomění si té blbosti na sebe nenechalo dlouho čekat a mám co říkat jako perličku kamarádům.
Nemůžete se divit, že mě to trochu děsí. Lidé se ptají na plány i několik měsíců, ne-li let dopředu a já nevím ani co budu dělat zítra. Mimochodem, zase jedu vlakem, tu máte fotku :D



Učitel se mě zeptal, jestli budu maturovat z jeho předmětu. Jednak se mi to nezdá úplně normální otázka při náhodném setkání na ulici a hlavně já nevím! :D Ten předmět mám tento rok poprvé a psali jsme zatím jen na jednu látku. Netuším, jestli mi půjde se to učit a půjde o zajímavé a svým způsobem odpočinkové hodiny. Řekl, že by bylo fajn se rozmyslet během třeťáku. Ok, souhlasím, ale sakra! Nepřipomínejte mi všichni maturitu! :D

Hrozně ráda bych si dala nějaký cíl, co se týče práce nebo školy a soustředila své "síly" k progresu. Závidím takovým lidem, kteří ví, co chtějí a dostanou se k tomu. Podle mě je v tom výhodný sport. Představa, jak sportuji je při nejmenším vtipná, ale zkusme to. Kdybych dělala třeba atletiku, tak si během sezóny určím cíle, co za jak dlouho zaběhnout, kolik skočit… I kdybych se k nim nepřiblížila, pořád vidím (s trochou štěstí) nějaké zlepšování. To u většiny koníčků není. Motivací by mi bylo třeba koukání na olympiádu… Ne, nezačnu více sportovat, nesnáším pocení :D

Doufám, že už brzy přijedu domů. Mám hlad a je mi zima. Dvě nejnenáviděnější věci, které znám, se spojily. Doma podniknu lov na jídlo a vlezu do peřin. Bude to fajn víkend. Snad se mi povede chvilku nemyslet na školu. Není nijak hrozná, v předmětech, které mě aspoň trochu berou, se mi celkem daří a u ostatních mi neúspěchy moc nevadí. Zkrátka už je toho učení moc a strašně se těším na prázdniny. Možná ani nebudou studijní, všechny možné i nemožné testy se totiž uskuteční během těch jediných dvou školních dnů příštím týdne…


Měla bych článek zakončit nějak optimisticky, že? Když zpětně procházím předchozí věty, vidím nějaký pochybný a nečeský. Mám být šťastná? :D Jestli to nebrání porozumění, tak nevidím problém. Navíc to vypadá, jako by se mi čas věnovaný cizím jazykům vracel. I když ne úplně příjemně :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ortie Ortie | Web | 21. října 2016 v 22:22 | Reagovat

Já také vůbec nevím, co budu jednou dělat, proto jsem také na gymplu :D A neříkej mi, že za dva měsíce jsou vánoce, trochu mě ty svátky "klidu a pohody" začínají už teď děsit. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama