O ničem?

28. září 2016 v 16:30 |  Deníček
Mám ráda mnohými nenáviděný stereotyp a už tak půl roku se pokouším o jeho zavedení. Škola to do jisté míry dělá za mě, jenže tu, stejně jako o prázdninách, teď nemám a tak jen prokrastinuji. Čeká mě ještě téměř týden nicnedělání, které se mi snad podaří nějak proměnit v cokoli produktivnějšího. Pro absenci ve škole jsem vychytala celkem slušné období, snad toho tolik nezameškám a měla bych stihnout se toho co nejvíce doučit. Podařilo se mi sehnat poznámky na dopsání, tak jsem na sebe zvědavá.



Jediné, čeho se teď držím, je Esperanto na Duolingu. To si zaslouží samostatný článek, tedy jakési pokračování TOHO, už s osobními postřehy a zkušenostmi.

Nepsala jsem a pořád neznám přesný důvod. Nehledám výmluvy, abych se uklidnila, že to není moje vina. Chci znát příčinu, abych se později něčemu podobnému v budoucnosti vyhnula.

  • Abych ťukala do klávesnice dlouho a s chutí a výsledkem byl dobrý článek, musím mít specifickou náladu. Nemyslím si, že má být dobrá nebo špatná, sama ji, doufám, většinou rozeznám. Měla bych tudíž vysledovat, co jí předchází a dělat to častěji. Kdyby šlo o něco prospěšného nebo příjemného, byl bych ještě raději. Například procházka nebo, čehož už jsem si všimla, jízda vlakem.
  • Abych naplno využila veškeré nápady, měla bych ve vlastním zájmu psát okamžitě. Hned, jak mě cokoli napadne, obětovat stránku sešitu nebo to aspoň heslovitě zapsat do mobilu.
  • Ti zkušenější už mají blog součastí jejich rutiny, což se o mně říct nedá. Už proto, že nemám ani denní rutinu.
  • Dost možná mě teď blog nelákal z toho důvodu, že jsem o něm příliš mluvila v běžném životě. Jednu kamarádku to hodně zajímá a přestože můj blog (snad) zatím neobjevila, svěřuji se jí například s pocity, když se nějaký můj článek objeví na hlavní stránce a výjimečně se s ní radím i o obsahu některého z článků.
  • Musím vydávat. Samozřejmě ne za každou cenu, ale několikrát se mi stalo, že článek byl úspěšný, přestože jsem s ním nebyla úplně spokojená. Pokud za úspěch považuji velkou návštěvností a hodně komentářů, tak stačí poutavý název a pokusit se o vyvolání diskuze... Chci tím ale říct, že i přes pár špatných formulací slovních spojení nebo vět může mít článek obsahovou hodnotu. Nevidím problém něco vydat večer a další den to doupravit. Pokud už potřebuji spát, nezaobírám se důkladným opravováním, stejně si potřebuji nechat své myšlenky "uležet".
  • S tím trochu souvisí i délka článků. Měla bych si jí přestat všímat. Nekoukám se na počet písmen nebo slov, prostě mám raději články o něco delší než tento a rozhodně se nechystám sypat několik pětiřádkových denně. Svým způsobem mě odrazují i extrémně dlouhé články bez odstavců a obrázků. Na nikoho tím nenarážím, ale zůstanu u zlatého středu a zároveň se budu snažit dostatečně rozvést své myšlenky.
  • Dodržení předchozích bodů by mělo mít za následek jakousi pravidelnost. Už dlouho toužím po tom, mít pár hotových článků navíc, díky kterým se tu objeví řád a nikdo nepozná, když se sem nějakou dobu nedostanu. Vybavuji si období, kdy jsem měla vždy tři články v rozepsaných a plánovala jsem, kdy je vydám. Byl to fajn pocit.

Obdivuji lidi, kteří několik let píší články o něčem. Je mi celkem jasné, že pokud mezi ně patříte, zdají se vám předchozí body samozřejmé nebo máte jiné osvědčené tipy. V tom případě se o ně můžete podělit :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama