Prohnaný

5. srpna 2016 v 19:07
Předem chci říct, že se nechystám dlouhodobě dělat nic podobného jako recenze knížek. Ke čtení mám totiž dost specifický vztah. Po rozečtení poslední knížky mám dost silné nutkání se o dojem z ní podělit. Hodně mě zaujala, původně jsem si ji vybrala jen jako odpočinek mezi povinnou četbou. Vzápětí jsem se do ní zamilovala a děsím se momentu kdy ji, nedejbože všechny díly dočtu.


Obecně mám nejraději fantasy příběhy, neocením "kvalitní literaturu" plnou myšlenek. Čtu pro zábavu a i tak si nějaké to poučení odnáším. Na druhou stranu si troufám říct, že není mnoho lidí, kteří se dokáží nadchnout i pro již zmiňovanou povinnou četbu jako já. V poslední době například Pygmalion nebo Zabiják. Nic jsem o nich nevěděla, ale půjčila jsem si je a řekla si, že mě budou bavit... A bavily :) Horší jsou u mě zápisy do čtenářského deníku, dá mi hodně práce se k tomu donutit, ale o tom jindy.


Autorem Prohnaného a čtyř jeho zatím přeložených pokračování (Proklatý, Praštěný, Napálený, Gaiin štít) je Američan Kevin Hearne. Jeho knížky jsou velmi oblíbené a nedivím se. Nikdy bychom neměli zapomínat na překladatele, také si zaslouží pozornost, jako v tomto případě Roman Tilcer.

Autor je důležitý, on knihu napíše, ale pokud oceňujete třeba vtipné dialogy, jako právě teď já, tak je na "vině" i překladatel. Chápu, když má někdo oblíbeného autora, ale pokud řekne, že má rád styl jeho psaní, zdá se mi to přinejmenším diskutabilní...

Abychom se dostali ke knížce jako takové. Záložku mám přibližně v polovině. Čte se mi strašně dobře, protože je napsána hovorovým a zároveň spisovným jazykem a jde převážně o ich-formu.

Nemohu tvrdit, že se celou dobu směji, ale dost často se pousměji a bavím se například narážkami na náboženství, trochu zvláštnímu chování některých postav, je nepřirozené, ale zajímavé. Hlavní hrdina má z dávné doby několik přátel, kterým vysvětluje, jak funguje internet, kamery nebo co je to DNA. Rychle jsem se vcítila do jeho kůže.

Kniha je svým způsobem poučná, vyvrací stereotypy ohledně nadpřirozených bytostí.

Jak si můžete přečíst na první fotce, hlavním hrdinou je druid, kterému je přes 2100 let a vypadá jako jednadvacetiletý irský vysokoškolák. Snaží se jít s dobou, ale díky svému neuvěřitelnému věku má samozřejmě spoustu zkušeností. Dokáže odhadnout chování lidí, takže je pro něj život jednodušší.

Problémy mu působí "staří známí", kteří se k němu vracejí. Narozdíl od něj se ale nepřizpůsobili dnešnímu světu, což hraje v jeho prospěch.


Následuje pár ukázek z mých oblíbených částí. Doufám, že pochopíte vtipné pasáže i přesto, že neznáte kontext :)


Svého psa, Oberona naučil mluvit. Vyměňují si myšlenky.


Řeší i normální věci :D


Tuhle hlášku začnu používat :D


Když se do reálného světa dostanou nadpřirozené bytosti, musí jejich pozůstatky dostat pryč, stejně tak vyřešit všechno škody, které při boji napáchali.


Myslím, že jsem se smála nahlas :))

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lone Howler Lone Howler | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 10:08 | Reagovat

To vypadá zajímavě, mám fakt ráda recenze. Aspoň mám inspiraci :-D

2 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 19:25 | Reagovat

[1]: Jestli se dá článek považovat za recenzi... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama