Ona III.

28. dubna 2016 v 20:16 |  Příběh
Koukal na ni trochu vyděšeně, nevěděla, co s tím a tak prostě začala mluvit: "Vystupuju za dvě zastávky, kdy ty?"
"Vážně? Já taky, už se fakt těším ven, až se normálně projdu."
"Jak to myslíš?"
"No, vyjížděl jsem už ráno o půl devátý" smál se unaveně.
"Jáj, to takhle pravidelně trávíš celou neděli ve vlaku?"
"Dost často no, ale občas mám štěstí na milou spolucestující" mrkl na ni, ona byla rudá, úplně rudá, určitě. Teprve teď si uvědomila, jak přirozeně mluvila a nepoznávala se, normálně vůbec nezvládá plynule mluvit, už vůbec ne s někým, kdo se jí líbí.
"Tak jsme se dočkali" začal se pomalu oblékat.
Ona se rychle vzpamatovala, rychle vzala chšechny své věci a šli společně z kupé. Když přicházei ke dveřím, ještě za jízdy, byla vděčná, že nemusí otevírat dveře vlaku, ne vždycky se jí to povede.
"Můj domov na pár měsíců" řekl, zatímco se zhluboka nadechoval a rozhlížel po okolí.
"Pár měsíců? Co potom?" nechápala, jak to myslí.
"Možná mise, ale ještě to není jistý" Až teď si všimla jeho baťohu, vojenského baťohu.
"Takže vojáček, jo?" usmála se možná trochu dětinsky a zastyděla se za to.
"Vojenský doktor" řekl klidně.
Stáli na přechodu, takže naštěstí měla chvilku na vzpamatování se, v hlavě počítala, kolik mu může být. Musel přece studovat, ale vypadá dost mladě...
"A děláš to rád?" snažila se zjistit víc.
"Rozhodně! Je to zajímavý ikdyž někdy i dost drsný..." na chvilku se odmlčel, asi se mu vybavily zlé vzpomínky.
"Vždycky jsem takové lidi obdivovala" snažila se ho povzbudit. Trochu nuceně se na ni usmál. Míjeli obchody, koukali do výloh a oba se snažili najít nějaké téma. Prošli kolem její školy.
"Už zejta, tenhle ústav" zasmála se.
"Fakt? Tam bych měl mít besedu, asi za měs..." nestihl doříct větu, protože ho přerušila.
"Super!" vyjekla až moc nadšeně. "Konečně něco zajímavýho. Bude to o předchozích misích?"
Viditělně ho její zájem potěšil: "Vlastně to bude teprve moje druhá akce, poprvé sem byl na základce a nedalo se mluvit úplně narovinu a od hloubky. Teď to teda snad bude lepší"
"Jo, určitě" už se trochu uklidnila.
Zastavil se: "Hele, tady už bydlim, chceš někam doprovodit?"
"Emm, vlastně ani ne, ale děkuju"
"Já taky, za fajn pokec" Zamilovala se do jeho úsměvu...
"Ahoj"
"Ahoj"
Ani nevěděla jak a už ležela v posteli, rekapitulovala si dnešní zážitek: "Dobře, ten konec byl trapnej, já jsem byla trapná... Měla jsem spíš..."

Všechny části:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janah Janah | Web | 2. května 2016 v 20:29 | Reagovat

Co spíš? 8-O

2 lennyspis lennyspis | Web | 3. května 2016 v 7:49 | Reagovat

Jestli myslíš ten konec, tak prostě usnula během přemýšlení... :D ke konci týdne vyjde další díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama