Krátký příběh - Nad propastí

26. dubna 2016 v 20:27 |  Témata týdne
Najednou se ocitl tam. Neví kde, neví proč nebo jak. Prostě stojí a neví co dál... Před sebou vidí propast, obrovskou proláklinu. Nekonečně širokou, na dno nevidí, na druhou stranu jen stěží. Jediné, co s jistotou ví je, že se musí dostat na druhou stranu. Jakkoli. Je ochoten obětovat úplně všechno.

Než se to stalo, měl všechno, dům, rodinu, přátele. Nic mu nechybělo, ikdyž nebyl úplně spokojený, jako každý člověk. Najednou, z ničeho nic velké BUM a nemá nic, nemá na koho se obrátit.

Dochází mu, že to všechno není jen shoda okolností. Marně přemýšlí, co udělal, proč se mu stalo něco tak strašného?
Když se probudil nezměnilo se nic, jen si uvědomil, co udělal. Důvěřoval, až moc. Někomu, koho považoval za jednoho z nejlepších přátel. Vůbec se neorientoval v čase, vše se mohlo odehrát stejně tak včera i před půl rokem. Nevěděl podle čeho čas určit...

Měl by se prostě rozběhnout a skočit nebo vymyslet plán, postavit most... Nebo si zkusit najít nějakého parťáka? Když to riskne a prostě skočí, buď se tím všechno vyřeší nebo se mu to nepovede a on poletí dolů. Dolů. Dolů... Nejspíš ho už nikdo nenajde. Pokud by někdo hledal. Druhou možností je nějakou dobu zůstat a důkladně si promyslet, co dělat. Může se to dost protáhnout, ale pozitivní výsledek je téměř jistý. A nebo se pokusí najít někoho, kdo mu pomůže.

Vzbudil se, nezměnilo se vůbec nic. Doufal, že se mu jen něco zdálo, hodně blbá noční můra, pomyslel si. Ale všechno byla realita a on pořád nevěděl, co si počít.

A tak šel kousek od okraje, doufal, že něco najde. Šel několik hodin, těžko říct. Už ztrácel naději, zavřel oči, chystal se už snad i modlit, ale koukl přímo před sebe a viděl živou bytost. Vypadala jako člověk. Rozběhl se, přestože už neměl téměř žádnou sílu. Druhá osoba na tom byla dost podobně. Ani se nepředstavili. jen si řekli, že chtějí na druhou stranu. Byli si v mnoha ohledech podobní. Šli a čas od času se koukli dolů.

Po nějaké době jeden z nich uviděl něco, co vypadalo jako stvořeno člověkem Byla to cesta přes propast o několik metrů níže. Podívali se jeden na druhého a beze slova začali slézat k něčemu jako most.
Cesta byla obtížná, oba zachránily vyčuhující kameny a kořeny rostlin, o které se zachytili. Když se jim povedlo dostat na most, uvědomili si, že je velmi vratký, ale už nevedla cesta zpět a tak šli...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama